Emoce a investice

Vyděláš tolik, že si to ani neumíš představit!

Trapná fráze šarlatánů a kecálků, kteří toho o světě financí obvykle moc nevědí.

Jak už to tak ale s frázemi bývá, v zárodku leží zrnko pravdy. Lidský mozek si skutečně neumí řadu věcí představit. A často je vybuzen emocemi k vyloženě nevýhodným rozhodnutím.

Jeden příklad za všechny? Dlouhodobé investice.

Jak jsem se snažil ukázat minule, princip složeného úročení umí doslova divy – z vložených statisíců se stanou miliony. Bez hnutí prstem.

Proč ho tedy, sakra, lidé tak málo využívají? A proč na krátkodobé výkyvy reagují panikou a požadavky na okamžité výběry investic?

Protože lidský mozek rád zpracovává informace a řeší problémy lineárně.

Lineární myšlení je systematické, zahrnuje následování postupného řetězce kroků nebo uvažování, kde každá myšlenka nebo krok vede k dalšímu (zkuste si bez toho třeba uvařit). V případě investic lidé logicky očekávají, že jejich finanční úsilí bude odměněno proporcionálně k množství vloženého úsilí. Akce vyvolá adekvátní reakci. Pokud možno okamžitou.

Což bohužel není pravda. Počáteční investice obvykle poskytují jen minimální výnosy. Lidé jsou pak zklamaní, část z nich uvažuje o ukončení investice. Důkazy jsou přece jasné!

Neumějí si představit, o co do budoucna přicházejí, na co svou snahou založili. Je to přirozené – kouzlo dlouhodobých investic spočívá ve SLOŽENÉM ÚROČENÍ, které je bytostně nelineární. To opravdu zázračné zhodnocení, které dělá ze statisíců miliony, přichází až s časem.

Je prostě nutné, a vysoce racionální, zachovat klid, nadhled a vydržet co nejdéle (pokud tedy zrovna nehoří burza).