Osobní důchodový plán
Všichni víme či tušíme, že v případě důchodu nemá smysl spoléhat na stát. O důstojné stáří se musíme postarat sami – provést osobní důchodovou reformu.
Jednou ze základních otázek, o nichž jsem psal minule, je:
Chci jít do důchodu standardní cestou, závislou na rozhodnutí státu (aktuálně v 66 letech)? Nebo dřív, třeba v 59?
Dnes se budu věnovat standardní cestě.
Předpokládám, že většina z nás si bude chtít udržet rozumný životní standard a nebude chtít zatěžovat děti. Co to pro nás znamená?
Pro období důchodu musíme mít vedlejší zdroj financí. Jenže, jak velký má ten zdroj být?
Odpověď spočívá ve vstupní analýze:
- Na webu České správy sociálního zabezpečení (odkaz v komentáři) zjistíte aktuální orientační výši svého důchodu (pro příklad 20 000, což je dnes průměrný starobní důchod).
- Průměrná doba pobírání důchodu je v ČR cca 20 let (kdo si věří a je fit, nechť přihodí roky dle libosti).
- Kolik dnes stojí životní standard, který by pro mě byl přijatelný pro důchod? (Pro příklad 30.000 měsíčně.)
Z modelového příkladu vidíte, že rozdíl činí 10.000 měsíčně, a tedy na období důchodu potřebujete 2.4 milionu korun v dnešních cenách (10.000 x 12 měsíců x 20 let). K tomu je potřeba připočíst inflaci, jejíž dlouhodobý průměr se pohybuje kolem 3 % za rok. To jsme někde okolo 3,5 milionu (Výpočet sumy potřebné na důchod je ve skutečnosti o složitější, ale v řádech se neliší).
Zdá se to hodně, vím. Ale existují rozumné a bezpečné způsoby, jak daného cíle dosáhnout – ať už jde třeba o výnos z nemovitosti, dlouhodobou investici, správně nastavené spoření. Do hloubky se jim budu věnovat v dalších příspěvcích.
Aby vám kvůli algoritmům žádný neutekl, můžete vstoupit do skupiny Osobní důchodová reforma.
Pokud potřebujete radu pro váš konkrétní případ, napište mi prosím do zpráv, rád vám pomohu.